Červené krvinky, latinsky erytrocyty, jsou krevní buňky, díky kterým má krev červenou barvu. Důvodem je, že tyto buňky obsahují červené barvivo zvané hemoglobin. V hemoglobinu je uloženo železo, které krvinkám propůjčuje červenou barvu. 

Červené krvinky jsou nejhojněji zastoupené buňky krve. Mají tvar piškotu a jsou tak malé, že je možné vidět je pouze mikroskopem. My okem vidíme pouze červenou krev. Cennou tkáň, ze které můžeme detekovat desítky markerů. Markerů, které nám pomohou vystoupit z labyrintu medicíny. 

Když mluvíme o červených krvinkách a hledání skrytých příčin onemocnění, bude nás zajímat jejich počet, tvar, velikost, množství hemoglobinu, ale také jejich vývoj. To vše vás může navést, zda je podkladem vašich obtíží například anemie, vnitřní krvácení, nebo dokonce chronická infekce. 

O tom, co je to krev a jaké má komponenty jsem mluvila v úvodním videu Sherlockovi laboratoře. V této části už se budeme zabývat přímo červenými krvinkami, nejpočetnější skupinou buněk krve. 

Červené krvinky mají v těle za úkol přivádět kyslík do tkání a odvádět z nich oxid uhličitý. Abych to zjednodušila, kyslík vdechujeme plícemi, kde se váže na hemoglobin červených krvinek a je krví dopraven do ostatnách tkání a orgánů. V cílovém místě se kyslík uvolní a na hemoglobin se může navázat oxid uhličitý, který opět míří do plic a je vydechován ven z těla. 

Dýchání je totiž mnohem komplexnější proces, než zvedání hrudníku. Už jste se asi setkali s tím, že vám někdo řekl, že máte dýhat do břicha. To samozřejmě neznamená, že kyslík a vzduch se do břicha dostávají napřímo. Břicho se zvedá, protože se plíce a hrudník více rozepnou, a stlačí bránici. Tím se zvýší tlak v dutině břišní a břicho se zvedá.

Nicméně hluboký nádech a výdech má skutečný fyziologický význam. Díky správnému dýchání "do břicha" dochází k efektivnějšímu okysličení krve. Červené krvinky pak kyslík dopraví do tkání, které vlastně také dýchají. Jen trošku jinak, biochemicky, mikroskopicky :-).

Než se dáme do hodnocení Vašich krevních testů v praktické části tohoto modulu, pojďme se blíže podívat na vznik a strukturu červených krvinek. Tato fakta jsou totiž nesmírně důležitá pro to, abyste pochopili procesy na pozadí a byli schopni odhalit příčinu vašich potíží. 

Aby červené krvinky vznikali, potřebují k tomu pokyn. V těle existuje mnoho mechanismů, které produkci krevních buněk řídí. Nejdůležitější roli při tvorbě červených krvinek však mají ledviny. Opět se dostáváme k tomu, jak úzce spoulu jednotlivé systémy souvisí. Napadlo vás někdy, že můžete mít anemii, protože vaše ledviny nefungují optimálně? 🙂

Když poklesne množství kyslíku v krvi, ledviny uvolní hormon erytropoetin. Erytropoetin putuje do kostní dřeně a dá jí signál, že je potřeba tvořit červené krvinky. Ty prochází dozráváním a následně jsou uvolňovány do krevního řečiště. 

Předstupňem zralých červených krvinek jsou tzv. retikulocyty. V případě, že dochází například k výrazným krevním ztrátám, červené krvinky nestíhají dozrát a do krve jsou uvolňovány právě retikulocyty. Dozrávání totiž trvá přibližně 7 dní. 

Jak už jsem říkala, červené krvinky vznikají v kostní dřeni. Kostní dřeň může být červená a žlutá. V červené vznikají krvinky a žlutá, neaktivní, je takový náš back up, který se v případě potřeby může přeměnit na aktivní červenou kostní dřeň. Abychom mohli produkovat dostatečné množství červených krvinek, potřebujeme tedy vedle erytropoetinu také funkčí kostní dřeň, která buňky vytvoří, dovolí jim dozrát a uvolní je do krve. 

Červené krvinky jsou takové piškoty s ďolíkem uprostřed. Jsou to jedny z mála buněk, které neobsahují jádro s genetickou informací. Tento fakt jim dává schopnost měnit tvar tak, jak je v danou chvíli potřeba. To je nesmírně důležité, protože takovéto krvinky dokáží projít skrze tenoučké cévy vlásečnice až do tkání, kterým přinesou nepostradatelný kyslík.

Pokud krvinky nemají správný tvar a strukturu, nemohou se dostat do míst, kde jsou zapotřebí. V jiných místech organismu se ale naopak hromadí. Může docházet k jejich poškozování a uvolňování hemoglobinu do krve. Podobný stav je podkladem například srpkovité anemie.

Hemoglobin je tou nejdůležitější komponentou červených krvinek. Obsahuje tzv. HEM a GLOBIN.

GLOBIN je bílkovina a v hemoglobinu je máme čtyři. Jsou spolu spojeny chemickými vazbami. Každý globin k sobě poutá HEM. Porfyrin, který obsahuje železo, atom nezbytný k navázání kyslíku a oxidu uhličitého. 

Hemoglobin také udržuje tvar červené krvinky. Díky tomu je zajiště pohyb buněk v krevním řečišti.

Jak uvidíte dále v praktických úkolech, změny v hodnotách krevního obrazu způsobuje často anemie. Proto je velmi důležité podívat se na ni z blízka. 

Anemie, neboli chodokrevnost je stav, kdy máme v těle nedostatečné množství hemoglobinu. To může být způsobeno nedostatkem železa, ale také nedostatkem dalších živin, které se na tvorbě hemoglobinu podílí. Tyto formy anemie zná téměř každý a je naprosto klíčové odhalit, co stojí za jejím rozvojem. Když totiž budete podávat železo, ale bude vám chybět vitamín B12, léčba nebude mít žádný efekt.

Další otázka zní: "Proč mám v krvi nedostatek železa?". Anemie totiž není onemocnění samo o sobě. Anemie je příznak a podávání železa v tabletách ji nevyřeší. Můžná nepřijímáte dané živiny z jídla dost. Mnohem častější však bývá narušen proces tvorby hemoglobinu. Od nedostatečně účinného trávení až po enzymatické reakce, které hemoglobin vytváří. 

Vedle chybějících živin však existuje celá řada dalších stavů, které za rozvojem chudokrevnosti mohou stát. Tvorbu červených krvinek řídí hormon erytropoetin, který je produkován v ledvinách. Pokud je chyba zde, vznikne anemie. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni, a pokud ta nefunguje jak má, vznikne anemie. Pokud máme v těle protilátky proti červeným krvinkám, které náš imunitní systém ničí, vznikne anemie. Pokud je změněna struktura červených krvinek, které jsou potom nadměrně ničeny ve slezině, vznikne anemie... 

Jak vidíte, druhů anemie je celá řada a našim úkolem bude odhalit, kde tkví ta prvotní potíž. Prvním krokem je zjistit, zda vůbec anemii máte. Ve druhé fázi pak budeme pátrat po tom, o který typ se jedná. Následně pak budeme hledat, kde je zakopaný pes 🙂 

Já vím, není to tak jednoduché, ale věřím, že tuto lekci společně zvládneme!

1. Vytiskněte si formulář pro zapisování vašich laboratorních hodnot >>>ZDE<<<

2. Připravte si výsledky Vašich posledních krevních odběrů. Pokud jsou starší než 6 měsíců, požádejte ošetřujícího lékaře o nové odběry.

3. Do formuláře z bodu 1 si doplňte vaše hodnoty.

5. Návod jak vyhodnotit vaše výsledky najdete >>>ZDE<<<