Lekce 3 – Jedy z vody a jídla

Doba Jedová, Svět Non Toxic... to všechno jsou publikace, které se zabývají vlivem našeho prostředí na zdraví a život. Klíčový aspekt celostní léčby, který tvoří základnu podpory všech orgánových soustav v našem těle.

Voda a jídlo jsou elementy, které naše tělo potřebuje k přežití. Voda a jídlo mohou být medicínou. Ale i jedem, který nás pomalu zabíjí. Nejen v kontextu dráždivosti, když mluvíme o zpracovávaných a geneticky modifikovaných potravinách. Jejich nebezpečí číhá také ve kvalitě surovin, které denně konzumujeme. 

Zvířata se dnes většinou nepasou na zelených lukách panenské přírody. Naše planeta je zamořená chemikáliemi a plasty, které se zabudovávají do struktury rostlin i živočichů, kteří ji obývají. A to nám vůbec není přirozené. 

Imunitní systém moc dobře ví, jak jsou pro nás toxické látky z prostředí nebezpečné. Zákonitě na ně reaguje. Toxiny také zatěžují naše orgány detoxikace a narušují naši hormonální signalizaci. 

Harmonogram lekce

  • 1
    Co všechno plave ve vodě?
    Chlór, těžké kovy, léky, pesticidy, plasty, ...
  • 2
    Filtrování vody
    Proč filtrovat a jaký filtr zvolit?
  • 3
    Toxiny z jídla
    Éčka, konzervanty, barviva, aromata... a také tuky, které jsou nezdravé
  • 4
    Infekce v jídle
    Salmonela, E. coli, parazité...
  • 5
    Nádobí
    Toxické látky z nádobí, konkrétní doporučení na netoxické nádobí
  • 6
    Farmy v ČR a na SK
    Kde koupit maso a zeleninu?

Před několika lety se v článcích a časopisech začaly objevovat zvěsti o tom, že třetina měkkýšů na planetě vyhynula v důsledku toxického prostředí.

Obvinil některý z vědců genetiku těchto zvířat? 

Rozhodně ne! Dr. Russell A. Mittermeier, prezident organizace CI, řekl: „Měkkýši jsou jedním z nejlepších indikátorů zdraví našeho prostředí. Katastrofální pokles jejich počtů značí, že se nacházíme v době rychlé degradace životního prostředí.“

Někteří vědci zjevně pochopili, že žáby, mloci a spol. jsou citliví tvorové. Jejich tenká a propustná kůže jim nedovolí tolerovat toxiny z vnějšku.

Nejsme si jisté, proč se ta stejná moudrost neaplikuje na lidi. Vždy nás překvapuje, když slyšíme lékařské autority mluvit v případě chronických nemocí, jako jsou nádory, o „špatných genech“.

Je samozřejmě pravda, že někteří lidé mohou mít „slabší“ detoxikační mechanismy v důsledku genetické odchylky. Nicméně nikdo není schopen dlouhodobě tolerovat chemickou nálož, kterou jsme si ze svého prostředí vytvořili.

Toxicita prostředí, stravy, vody, kosmetiky atd. nemá nic společného s genetikou. Pojďme ochránit naše děti a sebe. Je to jednodušší než modifikovat geny. 

Mysleme na planetu a na tvory, kteří ji obývají. Stravujme se čistě a pečujme o své domovy bez použití chemikálií. Existuje tolik cest, jak ulevit matce zemi. Odvděčí se nám potom zdravím nejen pro nás, ale také pro naše děti!

Kdo si z dětství pamatuje tohoto nádherného lesního mloka? Dnes už jej v přírodě prakticky nenajdeme 🙁

Prakticky kdykoliv, když budete přemýšlet nad celostním řešením chronického onemocnění, mějte na paměti jednu z nejdůležitějších zásad:

Omezte expozici látkám, které mají potenciál onemocnění spouštět!​

Doplňky stravy na podporu jater vám nepomůžou, pokud bude vaše tělo denně trpět pod nánosy chemikálií. Hormonální terapie vám nepomůže, pokud budete denně vystavováni vysokým dávkám ropných produktů, které mimikují hormony. Probiotika nebudou fungovat, pokud denně budete konzumovat látky, které zabíjí vaše přátelské bakterie.

A takto bychom mohli pokračovat velmi dlouho...  

Pojďme se teď raději prakticky podívat na to, co všechno se může ukrývat ve vodě a v jídle, a hlavně jak s touto informací naložit tak, aby to pro nás bylo uchopitelné. Zítra se budeme věnovat netoxické domácnosti a kosmetice. 🙂

Voda​

Voda je jedním z nejdůležitějších prvků našeho života.

Bez jídla vydržíme i několik týdnů, bez vody jen pár dní. Při narození jsme tvořeni až z 90 % vodou a průměrný dospělý člověk má v sobě přibližně 60 % vody. Všechny biochemické reakce v našem těle, v těle zvířat, ale i rostlin, probíhají vždy ve vodném prostředí. 

Vyvstává ale otázka: „Jaká voda je ta správná?“

Když se totiž podíváme, jak vypadají naše řeky a jezera, má to do pitné vody daleko. Velmi ráda poslouchám, když má babička vypráví o svém dětství. A nikdy nezapomene zmínit, že když byla mladá, byly potoky tak čisté, že se z nich mohla kdykoliv napít. Je smutné, že dnes je něco takového nereálné. A nejen z důvodu infekcí, které naše vodní plochy zamořují.

Dnešní voda je toxická. 

Voda, která teče v našich kohoutcích, je do vodovodních řadů z většiny přivedena z řek, nádrží a podzemních vod. Je čištěna a desinfikována. A je také kontaminována mnoha látkami, které mohou negativně ovlivňovat naše zdraví. Látkami, které nasává z půdy, ale také z potrubí.  

Denně by měl dospělý člověk procházející detoxikační kůrou vypít alespoň 8 sklenic čisté vody. Pojďme se tedy ujistit, že půjde o látku, která uzdravovací proces podpoří, a nebude jej naopak narušovat.

Nebudeme zde mluvit o alkalizaci vody apod. 

Existují přístroje, které mění molekulární strukturu vody, všelijaké spirálky a drahé kameny, které vodu energizují. Existují dokonce studie, které sledují reakci vody na tenzi v domácnosti či vulgarismy. Voda je živá a reaguje na své okolí. Můžeme ji energizovat, případně také mineralizovat či alkalizovat. 

Nicméně základ našeho pitného režimu by měla tvořit přirozená čistá voda z lokality, ve které žijeme. 

Voda v mém příběhu

Já se v minulosti nikdy nezamýšlela nad tím, co všechno plave v tekutině, která denně prochází mým zažívacím ústrojím až do krevního řečiště a k orgánům. Když byla voda průzračná, nepěnila a výrazně nesmrděla, prostě jsem jí pila tolik, kolik hrdlo ráčilo.

Ani ve snu mě nenapadlo, že i voda poškozuje má střeva, která mě v následujících letech „zradila“.

V 16 letech jsem pak pod tíhou perfekcionismu a důrazu na výkon podlehla bulimii. Ta se občas vystřídala s anorexií. Tyto „dámy“ měly jednu věc společnou. Hledaly způsoby, jak zasytit mé tělo tak, aby nepřibralo ani deko.

Jako ten nejlepší a hlavně nejzdravější způsob se nabízela voda, které jsem v té době pila klidně 4 litry denně. Voda lákala svou čistotou, kterou jsem spatřovala v průzračnosti.

Prolévala jsem se kohoutkovou vodou, která vedle molekul H2O obsahovala taky chlór, těžké kovy, pesticidy, léky a hormony. Těžko říct, jakou měrou se tato zdánlivě zdravá voda podílela na tom, že u mě ve 22 letech propukla ulcerózní kolitida.

Co ale vidím, je, že když lidé s autoimunitním onemocněním nebo alergií začnou řešit vodu, jejich stav se často zlepší. 

Já ve svém uzdravovacím procesu kombinovala velké množství léčebných nástrojů a je pro mě dnes těžké procentuálně určit, co mi pomohlo více a co méně. Ale jsem si jistá, že uvědomění o vodě sehrálo velkou roli. Manželovi se například po tom, co jsme přestali pít kohoutkovou vodu, dramaticky zmírnila sezónní alergie na pyly.

Co všechno najdeme ve vodě?

Voda je rozpouštědlo. To znamená, že v ní plave celá řada molekul, které nejdou vidět, ale jsou přítomny. Nejde o koncentrované formy, ale i minimální množství látek, jako jsou například těžké kovy, může u citlivých lidí způsobovat obrovské zdravotní problémy.

Nebezpečné látky, které jsou součástí vody z kohoutku:

  • Sloučeniny chlóru,
  • těžké kovy (olovo, rtuť, …),
  • léky (z továren, ale také například z moči žen, které užívají hormonální antikoncepci…),
  • pesticidy, herbicidy, fungicidy…,
  • mikroorganismy,
  • plasty,
  • těkavé organické sloučeniny (benzen, ethylen-glykol, formaldehyd…)...

A další toxické látky z průmyslu, kosmetiky apod. Pojďme se teď podívat na každý z těchto faktorů, kdy vám alespoň lehce přiblížím, jak může jejich přítomnost poškozovat naše zdraví a sabotovat celostní léčbu.

Chlór v pitné vodě

Chlór je halogenní prvek, který se používá k desinfekci vody.

Je pochopitelné, že je v dnešní době, kdy jsme řeky a potoky znečistili tak, že se voda z nich nedá pít, nutné používat prostředky, které vodu očistí. Chlór se nabízí jako vskutku levné a jednoduché řešení. Ale jak už to bývá, takovéto řešení není až tak jednoduché, a když si představíme, kolik peněz stojí léčba onemocnění, které chlór v pitné vodě může způsobovat, nejde ani o záležitost levnou, naopak.

 

Chlór, který je bohužel součástí vody z kohoutku, ovlivňuje fungování našeho imunitního systému.

Vede k potlačování imunitní reakce, čímž zvyšuje náchylnost k infekcím. Je potřeba si uvědomit, že právě infekce může mít na svědomí spuštění autoimunitního onemocnění.

Infekcím se podrobně budeme věnovat v závěru programu, dnes si ale odnesete důležitou zásadu v jejich řešení.

Podporujte obranyschopnost organismu všemi možnými způsoby! 

Vedle imunosuprese (potlačování imunity) mohou sloučeniny chlóru naopak aktivovat T-lymfocyty a vyvolávat tvorbu zánětlivých cytokinů.

A zánět, jak je známé, je podkladem vzniku jak nádorů, tak celé řady „civilizačních“ onemocnění. Chlór ale nepůsobí pouze na imunitní systém.

Při jeho požívání dochází k dráždění sliznic a kůže.

Tento fakt může být také predispozicí k rozvoji chronického onemocnění. Pokud pak dochází k dráždění střevní sliznice, může se chlór z vody podílet na rozvoji propustného střeva.

Vedle přímého dráždění chlór působí i na střevní mikroflóru.

Její kvalita je klíčová k udržení střevního zdraví. Chlór se používá k desinfekci, jejímž úkolem je zničit bakterie, viry a parazity. To úspěšně dělá a zároveň hubí také zdraví prospěšné bakterie a houby, které v našem střevě mají nespočet funkcí.

Nicméně chlór je vedle molekul H2O a minerálů tou nejbezpečnější komponentou pitné vody!

Předpokládám, že už teď začínáte uvažovat nad tím, jak vodu očistit. Nebojte, dostaneme se k tomu. Předtím se ale pojďme podívat na další obyvatele kohoutkové vody.

Těžké kovy

Pod těžkými kovy si člověk může představit ledacos. V případě pitné vody půjde o stopová množství prvků, jako je olovo, arsen, rtuť apod.

Těžké kovy však mohou i v minimálním množství způsobovat velké zdravotní obtíže u citlivých lidí.

Problematice těžkých kovů se budeme věnovat v závěru tohoto týdne. Teď alespoň jmenovitě kovy, které najdeme v kohoutkové vodě:

  • Kadmium
  • Olovo
  • Arsen
  • Měď
  • Rtuť

Kohoutková voda obsahuje jen velmi malé množství výše uvedených prvků. Těžké kovy se ale v organismu hromadí a jejich destruktivní účinky se často projeví i s několikaletým zpožděním. Když pak pracuji s lidmi intoxikovanými těžkými kovy, prvním krokem k tomu, aby se jejich tělo očistilo, je minimalizovat expozici. Začněte tím, že budete filtrovat vodu.

Léky

Od doby, co mi bylo diagnostikováno autoimunitní onemocnění, jsem až do chvíle, kdy jsem se rozhodla skutečně uzdravit, užívala léky. S domněnkou, že udrží chorobu na uzdě. Přijala jsem fakt, že ulcerózní kolitida nelze léčit, a dala jsem se na cestu potlačování jejích příznaků. To mě dovedlo do hrozného stavu.

Měla jsem začít užívat nové léky, které byly silnější než ty, které mi můj doktor předepsal na počátku léčby. Jejich vedlejší účinky však pro mě byly hrozivé. Bylo mi 28 let a měla jsem zahájit doživotní devastující léčbu. A tak jsem řekla ne. Vzala jsem zdraví do svých rukou a našla způsob, jak se vyléčit.

Jaký by ale mělo smysl odmítat užívání léků, kdybych je do svého těla denně vstřebávala z vody?

Ano, kohoutková voda obsahuje chemikálie z farmak. Samozřejmě ne v takovém množství, jako když zobeme tabletky. Ale i malé koncentrace těchto látek mohou způsobovat drobné změny v biochemické signalizaci našeho těla. Postupně se zvýrazňující nerovnováha pak může sama o sobě vyústit v autoimunitní onemocnění.

Léky, které nejčastěji najdete v „pitné vodě“:

  • Antibiotika,
  • léky proti bolesti (Ibalgin a spol.),
  • hormonální přípravky,
  • antidepresiva, …

Naše populace je léky přímo promořena. Ženy běžně užívají hormonální antikoncepci. Téměř každý nosí v peněžence Ibalgin nebo jiný prášek na bolest. Nemluvě o seniorech, kterým se medikace předepisuje ve velkém množství, a účinky různých preparátů se pak se navzájem bijí. Čím dál více dětí a teenagerů trpí chronickými chorobami a léky na ně začínají užívat dávno před dosažením dospělosti.

Osobně jsem se rozhodla, že se budu léčit skutečně celostně a za pomoci přírody. Do té žádné léky a chemikálie nepatří. Ani ve stopovém množství.

Pesticidy, herbicidy, fungicidy...

Chemikálie, které se hojně používají k postřikům a které se také dostávají do pitné vody. Asi tu nemusíme rozebírat, jak velmi toxické jsou tyto látky, které se díky své struktuře rychle a efektivně vstřebávají do našeho těla. Před tím však projdou střevem.

A protože byly navrženy tak, aby ničily bakterie, viry a houby, dělají úplně to stejné v našem střevě. Systematicky hubí mikroflóru, která je klíčová k udržování střevního zdraví. A jak už jsem psala výše, bez zdravého střeva se nám nepodaří podchytit autoimunitní onemocnění.

Další zdravotní rizika požívání pesticidů, herbicidů, fungicidů a podobně:

  • Neurologické potíže a onemocnění nervové soustavy,
  • kožní onemocnění,
  • rakovina,
  • narušení hormonální signalizace v těle,
  • autoimunitní onemocnění, …

Mikroorganismy

Mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry a houby, vždy byly a nadále budou kolem nás. Raději než úzkostlivě dezinfikovat vše okolo, včetně pitné vody, bychom se měli zaměřit na podporu naší imunity, která se s patogeny ve většině případů sama vypořádá. Avšak se znečištěním vody se na scéně objevují i mikroorganismy, které mohou způsobit velké zdravotní potíže. Proto je důležité věnovat pozornost tomu, jakou vodu pijeme.

V našich končinách, když mluvíme o kohoutkové vodě, nejsou mikroorganismy většinou problém. Mnohem větší potíž nastává ve chvíli, kdy se snažíme vodu desinfikovat, a spolu s nebezpečnými patogeny hubíme i ty, které potřebujeme k udržování zdraví.

Plasty

Světové statistiky poukazují na fakt, že ve všech vodách na planetě jsou přítomny mikroplasty. Mikroskopická vlákénka, která se uvolňují z plastových lahví, sáčků, krabiček, hraček, oblečení, nádob a dalších předmětů, které nás v obrovském množství obklopují.

Plasty jsou super. Jsou lehké, skladné, pevné, mohou být průhledné… Ale přináší s sebou také obrovské množství nezanedbatelných zdravotních rizik.

Spolykané plasty mohou:

  • Poškozovat orgány,
  • kompromitovat funkci imunitního systému,
  • narušovat hormonální signalizaci v těle,
  • poškozovat plíce,
  • způsobovat rakovinu,
  • snižovat fertilitu,…

Vědci předpokládají, že každý z nás za den „sní“ více než 100 000 částeček mikroplastů. Některé z těchto částeček zasahují do vývoje mozku plodu. V překladu to znamená, že polykání plastů ovlivňuje budoucí inteligenci a život našich dětí.

Těkavé organické sloučeniny (VOCs)

Do skupiny VOCs patří celá řada chemikálií, které mohou dráždit oči a dýchací cesty, způsobovat dušnost, bolesti hlavy, únavový syndrom, nevolnosti, motání hlavy a kožní potíže.

Dlouhodobá a chronická expozice nebo vyšší koncentrace těchto látek poškozují orgány jako plíce, játra, ledviny a mozek.

U citlivých jedinců mohou tyto chemikálie spouštět astma. VOCs jsou navíc karcinogenní.

Zkrátka a dobře, VOCs jsou látky, jejichž expozici se v dnešním světě bohužel nelze úplně vyhnout.

Číhají na nás ve stavebních materiálech, ze kterých máme zhotovené domy. V pohodlných a barevných kobercích a v nábytku… a bohužel také v pitné vodě.

Filtrujte vodu!

Je pár věcí, které doporučujeme každému člověku s chronickým onemocněním… vyřadit lepek, řešit psychické rozpoložení… A FILTROVAT VODU.

Je možnost pít i vodu z lahví. Avšak nákup skleněných nádob by vás přišel mnohem dráž než filtr. A většina balených vod bude v plastových flaškách. Je to asi lepší než kohoutková voda, ale není to ideální. Vyvarujete se pití pesticidů, těžkých kovů, chlóru a dalších chemikálií. Plasty tu však s velkou pravděpodobností budou ve vyšší koncentraci než ve vodě z kohoutku. A co dělají plasty? To jsme psaly výše.

Dle našeho názoru je nejlepší vodu filtrovat. Ceny filtrů se pohybují od pár stovek až po několik tisíc.

Ultrafiltrace NANO FILTR

Tyto filtry využívají procesu filtrace přes membránu. Membrána má velmi malé póry o velikosti 0,01 mikrometru. Ultrafiltrace z vody odstraní viry, bakterie a veškeré toxické látky. Zároveň je zachováno její minerální složení.

To není možné u tzv. reverzní osmózy. Dalšího typu filtrace, kde se mění poměry obsažených minerálů, které za sebou táhnou vodu. Výhodou ultrafiltrace je oproti reverzní osmóze také menší množství odpadní tekutiny a vyšší produkce čisté vody.

Ultrafiltrace je nabízena ve dvou provedeních.  Jako kompaktní poddřezové řešení nebo ji lze připojit k hlavnímu rozvodu vody. O vhodnosti toho, jaký filtr zvolit pro svou domácnost, se můžete přímo poradit s firmou, která filtry vyrábí. 

V těchto firmách můžete využít 10% slevy. Do objednávky zadejte kód NONTOXIC10.

https://www.h2onanotec.cz/ultra_filtrace/

https://www.h2onanotec.cz/filtry_na_vodu/

Vodní filtr Berkey 

Tyto filtry dovedou z vody odstraňovat škodlivé patogenní bakterie, cysty, parazity a chemické toxické látky, jako je chlór. Ve vodě také zůstávají potřebné minerály. Filtry Barkey však nemají certifikaci na záchyt mikroplastů a léků.

Já jsem si tento filtr vybrala, protože není nutné jej napojovat na elektřinu a vodovodní řad. Můžu si jej také vzít s sebou na cesty. 🙂

https://www.vodnifiltryberkey.cz/

Konvice Oáza

Pokud aktuálně nemáte dostatek finančních prostředků na filtr, můžete si pořídit filtrační konvici. Stejně jako Barkey nemá certifikaci na filtraci mikroplastů a léků, ale jde o efektivní a ekonomické řešení do začátku.

https://www.sana-store.cz/filtracni-konvice-oasa-fam1-chlor?locale=cs 

Vodní filtr na sprchu

Filtrace vody je velmi důležitá. Voda obsahuje dráždivý chlór, který pokožku také vysušuje. Dále jsou ve vodě obsažené stopy těžkých kovů, léků, pesticidů a dalších nevhodných chemikálií. Voda může být také kontaminována mikroorganismy.

Narušená pokožka nemívá dostatečně osídlený mikrobiom a imunitní systém jedince, který trpí ekzémem, je oslabený. Proto doporučujeme pořídit filtrační hlavici na sprchu. Jde o levnou záležitost a snížíte tak stres, kterému je pokožka vystavována.  

Tip na sprchovou hlavici s filtrem:

https://www.filtry-vodni.cz/sprchova-hlavice-s-filtrem-aquafilter-fhsh-8-c-chrom-x159

Toxiny z jídla​

„JEDY“ z jídla jsou většinou chytře schované chemikálie, které najdeme především v průmyslově zpracovaných potravinách.

Jak je poznáme? 

Tím nejjednodušším poznávacím znamením jsou barevné plastové obaly, které se pyšní obsahem látek, jako je sorban draselný, dusitanové soli (nitráty), barviva, aromata, éčka, dextróza, glutamát sodný apod. 

Nejčastěji tyto látky najdeme v potravinách, jako jsou hořčice, kečupy, paštiky, konzervované ryby v rostlinném oleji, různé omáčky, dresinky, müsli, jogurty, sušenky, salámy, šunky, čokolády atd. 

* Výjimka: konzervované ryby ve vlastní šťávě (sardinky, makrela, sleď) a tresčí játra ve vlastním oleji bez zauzení.  

Přísady označené jako aromata, dochucovadla, barviva a konzervanty, byť přírodní, mohou obsahovat nebezpečné chemické látky. 

Příklady toxických látek, které se přidávají do potravin:

  • Sorbany
    Sorban drasený (E202) je látka označená škodlivostí 3 (maximální hodnota škodlivosti je 5). Používá se jako konzervant s antimikrobiálními vlastnostmi. Nachází se jak v průmyslově zpracovaných potravinách, tak v kosmetických a drogistických přípravcích. Najdeme je také v sušeném ovoci, víně a v sýrech. Jde o látku s karcinogenním účinkem, která může způsobovat vznik celé řady zdravotních obtíží. 
  • Dusičnany a dusitany (nitráty a nitrity) 
    Fungují jako konzervanty s antimikrobiálními vlastnostmi. Tyto konzervanty se v těle rozkládají na karcinogenní látky. Najdeme je ve slanině, párcích, rohlíkách, lahůdkách, cereáliích, v pivu, víně. 
  • Aromata
    Zvýrazňují a vylepšují chuť jídla. Umělá aromata mohou vyvolávat mnoho zdravotních potíží. Např. diacetyl, který se nachází v popcornu a napodobuje chuť skutečného másla, může způsobovat dýchací potíže. Do potravin se aromata přidávají v malém množství a najdete je prakticky ve všech zpracovávaných jídlech, jako jsou sýry, káva, pečivo, polotovary, džusy, koření, atd.
  • Aspartam
    Aspartam je umělé sladidlo. Umělá sladidla zvyšují riziko vzniku nádorového onemocnění a metabolických poruch, jako je cukrovka. Někteří lidé nedokážou složky aspartamu dobře zpracovat, což může vést ke vzniku celé řady zdravotních obtíží. Najdeme jej v dietních produktech, žvýkačkách a v potravinách „bez kalorií“. 
  • Glutamáty
    Nachází se v průmyslově zpracovaných potravinách. Přidávají se pro zvýraznění chuti. Glutamát se typicky hromadí v mozku, kde proniká do nervové tkáně a způsobuje zánět. Glutamát je důležitým neurotransmiterem, tedy látkou, díky které se přenáší nervové signály. Pokud je však jeho koncentrace v nervové tkáni zvýšená, oslabuje ji a poškozuje.
  • Benzoáty (benzoát sodný)
    Jedná se o potravinářský konzervant, který má antimikrobiální a antimykotické vlastnosti, dále blokuje funkci trávicích enzymů. To vede k rozvoji zažívacích obtíží, ale také bolestí hlavy, astmatu či poruch koncentrace. Benzoát najdete v mléku, mase, v některých nápojích, dresinkách, marmeládách, nakládaných okurkách, koření, v sirupech a margarínech. Často se přidává do kosmetických přípravků, kdy může podráždit kůži. 
  • Karagenany
    Získávají se z některých červených mořských řas přidáváním etanolu, metanolu nebo isopropanolu. Konzumace karagenanu zvyšuje riziko vzniku rakoviny a zhoršuje projevy chronického onemocnění zažívacího ústrojí. Nejčastěji jej najdete v uzeninách, v některých mléčných výrobcích, ve zmrzlině, ale také v kojenecké výživě. 
  • Emulgátory
    Jsou určené ke zvýšení trvanlivosti tím, že umožňují smísení látek, jako je olej a voda. Najdeme je v margarínech, majonézách, zmrzlině, žvýkačkách, smetaně, salátových dresincích a pečivu. Emulgátory také změkčují cukrovinky, stabilizují tuky, snižují prskání oleje při smažení, zvyšují rozpustnost instantních nápojů. 
  • Fosfáty, kyselina fosforečná 
    Tyto syntetické potravinářské látky jsou spojovány s kardiovaskulárními a ledvinovými onemocněními. Kyselina fosforečná bývá asociována se zvýšeným rizikem osteoporózy, protože blokuje vstřebávání vápníku ze stravy. Fosfáty se používají jako „změkčovače“. Najdeme je v nakládaném mase, sýrech, ve vaječných výrobcích nebo v některých mléčných výrobcích.
  • Siřičitany
    Jsou přirozenou součástí lidského organismu. Mezi potraviny, které přirozeně obsahují siřičitany, patří např. víno. Také se však do jídel přidávají jako konzervanty. Chemické přísady, které zabraňují růstu mikroorganismů, inhibují enzymové hnědnutí jídel, mají bělicí účinek, zlepšují vlastnosti těsta apod. Siřičitany na etiketách najdete většinou v podobě oxidu siřičitého v sušeném ovoci, brambůrkách apod. Siřičitany mohou způsobit závažné alergické reakce. 
  • Sójový lecitin
    Sójový lecitin je vedlejším produktem při výrobě sójového oleje, ale může být také získáván z vajec, řepky nebo ze slunečnicových semen. Extrakce sójového lecitinu vyžaduje použití škodlivých chemikálií. Proto bychom se sójovému lecitinu měli v potravinách vyhýbat. Jedná se o emulgátor používaný k zabránění oddělení přísad. Najdete ho v pečivu, zmrzlinách, margarínech a čokoládách.

Průmyslově zpracované potraviny bývají levné (ne vždy!) a velice dobře chutnají.

Dokážou „ošálit“ a poničit chuťové pohárky. Když potom okusíme „opravdovou“ potravinu bez dochucovadel, nechutná nám. Toto často vídáme u dětí, které průmyslově zpracovávané potraviny, včetně sladkostí, pravidelně konzumují. 

Je nezbytně nutné začít číst etikety všech potravin, které kupujete a které vkládáte do úst.

V tomto programu budeme konzumovat pouze čerstvé a nezpracované potraviny. Pro spoustu lidí to znamená, že se budou muset vzdát velké většiny jídel, které pravidelně konzumují. Snídaňových müsli a jogurtů, instantních obilných kaší, konzervovaného masa, uzenin a párků, paštik, konzervovaných omáček, majonéz, kečupů a salátových zálivek, ztužených tuků a pomazánek, sušenek atd.

Zkrátka řečeno, budeme jíst OPRAVDOVÉ potraviny z přírody a budeme eliminovat vše, co je „uměle“ vyráběné a nevzniká jinde než ve vaší kuchyni. 

Vyvarujeme se tak jídlům, která jsou toxická či vyvolávají zánět. Čerstvé potraviny, které budeme jíst, nebudou stresovat naše tělo a imunitní systém. Naopak nás vyživí díky obsahu vitaminů, minerálů, vlákniny, kompletních bílkovin, tuků a sacharidů. Pouze taková strava má potenciál uzdravovat. 

Které oleje a tuky jsou zdravé?​

Součástí průmyslově zpracovaných produktů jsou také rafinované oleje, trans-tuky a ztužené oleje.

Rafinované rostlinné oleje, jako např. kukuřičný, sójový, slunečnicový a řepkový olej, obsahují ve velkém množství zánětlivé omega-6 tuky.

Do skupiny karcinogenních a zdraví poškozujících tuků patří veškeré margaríny a produkty, které je obsahují. 

Prozánětlivé tuky a oleje je potřeba ve stravě omezit a postupně nahradit kvalitním extra panenským olivovým, kokosovým a avokádovým olejem. 

Infekce v jídle​

V potravinách se mohou množit mikroorganismy, čemuž je potřeba věnovat pozornost zejména u lidí s oslabeným zažívacím ústrojím a u osob s histaminovou intolerancí. Důvodem je nejčastěji nevhodné skladování potravin nebo jejich nedostatečná tepelná úprava.

Patogenní mikroorganismy se mohou přemnožit zejména v mase, zelenině, ovoci, mléčných výrobcích, vejcích i rybách. Jde o potraviny, které mají tendenci podléhat rychlému kažení.

Patogenní mikroorganismy jsou příčinou otravy jídlem nebo různých trávicích potíží. U oslabených lidí mohou v těle zůstávat dlouhodobě a způsobovat vleklé zdravotní obtíže. Mezi bakterie, které nejčastěji infikují trávicí systém, patří Salmonella, Escherichia coli, Listeria, Clostridium botulinum a Campylobacter. 

Infekce mohou stát za spuštěním patologické imunitní reakce, lidé trpící nádorovým onemocněním bývají také více náchylní k infekčním nákazám! 

Buďte tedy opatrní a vždy vše dobře omývejte vodou, tepelně upravujte a zbavujte zeleninu a ovoce slupek. Uchovávejte potraviny v chladu, pravidelně perte utěrky, dostatečně tepelně upravujte maso, udržujte lednici v čistotě. Pracovní plochy v kuchyni mějte čisté a to nejdůležitější, UMÝVEJTE SI RUCE.

  • Salmonella se může skrývat v syrovém mase nebo v nedovařeném mase, ale i ve vejcích, nepasterizovaném mléce, syrové zelenině a ovoci.
  • E. coli také často kontaminuje potraviny. Může se ukrývat v syrovém či nedovařeném mletém mase nebo bývá na neomytém ovoci, zelenině a v kontaminované vodě.
  • Lysterii můžete najít v sýrech, mořských plodech, v párcích v rohlíku, v lahůdkách, ale také v syrových klíčcích.
  • Campylobacter se může nacházet v kontaminované vodě, nepasterizovaném mléce, syrovém mase a na zelenině.

Vyšetření patogenních infekcí provádíme i u nás na klinice. O tyto testy však můžete požádat i svého lékaře. 🙂

Kultivace ze stolice

Parazité​​

Parazité jsou skupinou mikroorganismů, které často detekujeme, když u někoho testujeme mikrobiom. Jedním z takových parazitů je Blastocystys hominis. Blastocysta je parazit, který se běžně vyskytuje v našich střevech. Mnozí z nás ani nevědí, že jej ve střevech máme, a nečiní nám žádné potíže. 

Pokud se ale potýkáte s nádorovým onemocněním či/a jinou poruchou imunity, blastocysta pro vás problémem být může. Infekce blastocystou bývá spojována především s autoimunitou štítné žlázy, střev, kloubů, nervové soustavy a kůže.

Blastocystis hominis může způsobovat tyto klinické problémy:

  • Nadýmání
  • Průjem
  • Nevolnost
  • Alergické reakce
  • Časté intolerance
  • Ekzémy
  • Autoimunitní onemocnění, ...

Blastocysta se detekuje ze stolice a vyšetřujeme ji také u nás na klinice. 

Vyšetřit Blastocystis hominis

Komplexní parazitologické vyšetření děláme také. Jde však o nákladnou záležitost, a tak většinou posíláme naše klienty k lékaři, který jim udělá základní vyšetření na tasemnice apod. My pak diagnostiku doplníme o patogeny, které se běžně netestují:

Vyšetřit parazity

Jaké látky se mohou vylučovat z nádobí do jídla, které připravujeme?

Z nádobí a příborů, které jsou vyrobeny z různých materiálů, se mohou uvolňovat různé toxické látky, zejména pokud jsou nádoby poškozeny. 

Uvolňování toxických látek se nejčastěji děje v důsledku vysokých teplot při ohřívání. Používání oleje, tuků anebo kyselých potravin také nahrává vymývání některých látek do potravin.

Toto nádobí se často sestává z více vrstev a při poškození ochranné vrstvy se může zvyšovat riziko uvolňování toxických látek. Poškození povrchové vrstvy hraje významnou roli například u nádobí s teflonovým povrchem, smaltovaného (některé pak může uvolňovat nikl) anebo měděného nádobí. Vyluhování hliníku kyselými potravinami (octem, mlékem, kávou, vínem) hrozí u hliníkového nádobí. 

Zde jsou některé z potenciálně toxických látek, které se mohou uvolňovat z nádobí:

  1. Olovo: Některé starší keramické nádoby a glazované keramické nádobí mohou obsahovat olovo v glazurách. Při opotřebení nebo poškození může dojít k uvolňování olova do potravin, což je velmi toxické pro lidské zdraví.
  2. Hliník: Hliník se může uvolňovat z hliníkových nádob a fólií do potravin. Přestože v malých množstvích není obvykle považován za akutní zdravotní riziko, dlouhodobé vystavení vyšším hliníkovým hladinám může být spojeno s některými zdravotními obavami.
  3. Bisfenoly (například BPA): Bisfenoly jsou chemikálie, které se používají v některých plastových nádobách a obalech. Mohou se uvolňovat do potravin, zejména pokud jsou vystaveny vysokým teplotám. Bisfenol A (BPA) byl spojen s hormonálními problémy a dalšími zdravotními obavami.
  4. Ftaláty: Ftaláty jsou látky používané k měkčení plastů a mohou se nacházet v plastovém nádobí. Některé druhy ftalátů byly spojeny s hormonálními a reprodukčními problémy.
  5. Nikl: Nikl může být obsažen v některých nerezových ocelových nádobách. Pokud je nádoba poškozena nebo opotřebená, nikl se může uvolňovat do potravin a způsobovat alergie nebo podráždění.
  6. Barviva a chemikálie v nátěrech: Některé barvy a chemikálie používané v malovaných nebo potištěných nádobách mohou obsahovat toxické látky, které by mohly přecházet do potravin.
  7. Teflon: Teflon je značka pro PTFE (polytetrafluorethylen), což je syntetický fluoroplastický polymer. Teflon je známý svou nelepivou povrchovou úpravou a je často používán v nádobí a pomůckách pro vaření. Při vysokých teplotách nad 260 °C (500 °F) se teflon může začít rozkládat a uvolňovat škodlivé plyny, jako je perfluorooctanová kyselina (PFOA) a další fluorné plyny. Uvolňování perfluorovaných sloučenin je problematické i proto, že se v přírodě nerozkládají. 
  8. Melamin (melaminové nádobí): Melaminová pryskyřice se používá k výrobě různých misek a talířů. Během používání se může uvolňovat melamin, který je toxický pro ledviny, a formaldehyd, který je v materiálu také obsažen a který způsobuje alergické reakce a je podle IARC hodnocen jako karcinogenní. Rozhodně je bezpečnější volit tradiční materiály jako sklo, porcelán, kameninu. Z melaminových pryskyřic se často vyrábí i pestré nerozbitné nádobí pro děti. 

Jaké zvolit nádobí, aby se škodlivé látky nedostávaly do jídla? 

  • Sklo
  • Dřevo bez nástřiku
  • Kvalitní nerezová ocel
  • Kvalitní litina
  • Keramika
  • Titan

TIPY NA PÁNVE A HRNCE:

PEČICÍ MÍSY, FORMY, PEKÁČE ATD.:

Skleněné láhve

Nerezové láhve

Termo láhve

https://naturapura.cz/128-kuchyne

Kde můžete najít kvalitní BIO potraviny?

Ovoce, zeleninu a některé jednodruhové potraviny v BIO kvalitě najdete v supermarketech Lidl, Albert, Kaufland a v drogeriích Rossmann a DM drogeriích.

Spoustu potravin v BIO kvalitě i speciálních potravin do terapeutických protokolů najdete u nás na e-shopu NaturaPura  http://www.naturapura.cz

Slovensko:

Tak, a to už je dnes vše. Neočekáváme, že hned půjdete do obchodu a koupíte si vodní filtr. Začněte teď u stravy, zaměřte se na skutečné potraviny a hlídejte si jejich čistotu. Jídlo může být medicína, tak toho v maximální možné míře využijte :-).

Přejít na lekci 4 - Netoxická kosmetika a domácnost