Mitochondrie, původem samostatné bakterie, jsou jedinou organelou, která má vlastní DNA. Mitochondriální DNA je jejich velmi důležitou součástí a kóduje některé klíčové enzymy, které umožňují mitochondriím fungovat.

Abychom měli zdravé orgány a orgánové soustavy, musíme jít více do hloubky a starat se o naše buněčné zdraví. Když nebudou zdravé neurony, nebude zdravý ani mozek. Když nebudou zdravé enterocyty, nebude zdravé střevo, které enterocyty vystýlají. A takto bychom mohli pokračovat velmi dlouho. 

To co jíte se propíše do celého těla. Často od lékařů, dokonce i od těch celostních, slýcháme průpovídky typu: "Jezte to, co máte rádi", "Když budete brát léky, můžete jíst co chcete", nebo "hlavně jezte a nehubněte, je jedno co". Také se setkáváme s názorem, že jídlo souvisí pouze s problémy se zažívacím ústrojím... To všechno je naprostá HLOUPOST A IGNOROVÁNÍ naší přirozenosti.

Když do auta nasypete cukr, tak ho nenastartujete. Když Nebudete mít všechny součástky k jeho sestavení, nikdy se nerozjede... Uniká nám důvod, proč se tato moudrost neaplikuje také na buňky. 

Pravděpodobně jste zvyklí slyšet o tom, jak tělu dodat to, co potřebuje. My si ale dnes položíme otázku: "Dáváte svým mitochondriím to, co potřebují?"

Vaše buňky nebudou zdravé, pokud jejich (tedy vaše) mitochondrie nejsou zdravé. Mitochondrie nejsou něco, o čem byste obvykle četli v knize o dietě a stravování. Jsou spíše tématem pro lékařské texty. Slovo není chytlavé a těžce se vyslovuje. Mitochondrie nejsou sexy. Jsou to tažní koně, kteří jsou neuvěřitelně důležití pro váš život a zdraví.

Bez mitochondrií by buňka byla jako podvozek od auta. Může tedy vypadat jako buňka, ale nebude mít žádný pohon. Mitochondrie jsou totiž  energetické továrny našich buněk. Vyrábí se v nich ATP, hlavní zdroj energie pro všechny buněčné procesy.

Abychom plně pochopili, jak naše tělo, je důležité vědět, co je buňka a jak fungují organely v jejím nitru. Možná si vzpomínáte, jak jste buňku kreslili na střední škole v hodině biologie. Obecně platí, že buňka obsahuje jádro, ve kterém najdete DNA, tedy genetickou informaci. Jádro je srdcem buňky, kde jsou uloženy všechny informace.

V buňce se však nacházejí i další struktury, včetně motorů, které buňku pohánějí. Tyto motory se nazývají mitochondrie. 

Mitochondrie jsou v podstatě pec a to, co spalují, je potrava ve formě sacharidů a tuků. Aby bylo možné spalovat toto palivo, je potřeba ho spojit s kyslíkem, a tak v mitochondriální peci probíhá proces zvaný oxidace. Během něj palivo, které přijímáme ve formě cukrů a tuků, spalujeme za přítomnosti kyslíku, abychom vytvořili ATP. 

Vedlejším produktem tvorby energie v mitochondriích je teplo. Mitochondrie z nás dělají teplokrevné živočichy a jsou důvodem, proč je naše tělesná teplota vyšší než teplota okolí.

Mitochondrie jsou klíčové pro produkci energie v buňce. Pracují jako malé elektrárny, které přeměňují živiny z potravy na energii ve formě adenosintrifosfátu (ATP), což je hlavní zdroj energie pro všechny buněčné procesy. Když mitochondrie nefungují správně, buňka nemá dostatek energie. To samozřejmě vede k různým zdravotním problémům. 

Většina buněk ve vašem těle obsahuje mitochondrie. Některé buňky mají mnohem více mitochondrií než jiné. Čím více energie buňka potřebuje, tím více mitochondrií potřebuje k její výrobě. Například buňky v mozku, sítnici, srdci a játrech mají více mitochondrií než většina jiných buněk, protože myšlení, vidění, pumpování krve a zpracování toxinů jsou činnosti, které vyžadují hodně energie.

Buňky potřebují energii pro mnoho procesů. Pro stavbu, údržbu, opravy a odstraňování toxického odpadu. Toxiny mohou pocházet z léků, pesticidů, herbicidů, znečištění a také z vedlejších produktů základních buněčných funkcí. Jak už to bývá, každý motor má své odpadní produkty. Příliš mnoho toxického odpadu může buňky a orgány přetížit, ale mitochondrie naštěstí efektivně pohánějí buňky, které zpracovávají toxiny rozpustné v tucích a přeměňují je tak, aby je mohly vyloučit játra a ledviny.

Mitochondrie také řídí smrt poškozených buněk. Každá buňka jednou zemře a jejich včasná smrt je klíčová pro naše zdraví. Když mitochondrie vyšlou signál smrti, buňka se otevře a napustí do sebe velké množství vápníku. To ji zabije v procesu, který se nazývá apoptóza. Buňky, které nespáchají sebevraždu když jsou poškozené, mohou začít způsobovat zdravotní problémy. Stávají se nekontrolovanými a časem mohou započít proces nádorového bujení.

V hodinách biologie se většina z nás toto učila. Jde ale o obecné informace, které postrádají svou váhu. Hned vám to uvedeme na příkladu:

Tento experiment opakoval mnohokrát a výsledek byl vždy stejný. Testoval také různé buňky, od střevní výstelky až po prsní žlázu. Bylo úplně jedno, kde nádorová buňka vznikla. Vždy vykazovala narušený energetický metabolismus v důsledku poškozených mitochondrií. Toto se týkalo jak rakoviny, tak i jiných chronických onemocnění, včetně autoimunit.

Kdykoli spalujete palivo, vznikají odpadní produkty, které rády nazýváme kouřem a popelem. Kouřem a popelem oxidace, která v mitochondriích probíhá za účelem vzniku energie, jsou volné radikály. Patří sem hydroxylový radikál, superoxidový radikál a peroxid vodíku, což jsou všechno extrémně toxické látky pro vnitřní struktury mitochondrií a mohou způsobit značné poškození, pokud se nahromadí. Tomuto hromadění volných radikálů se říká oxidativní stres. 

Mitochondrie jsou naštěstí velmi sofistikované a mají v sobě úžasný systém pro detoxikaci volných radikálů, které přeměňují na oxid uhličitý a vodu. Enzymy, které toto zabezpečují jsou závislé na živinách z potravy. Patří sem glutathionperoxidáza a superoxiddismutáza.

Pokud však k nahromadění přece jen dojde, volné radikály a peroxid vodíku působí jako kyselina. V mitochondriích nejdete velmi citlivé struktury, mitochondriální membrány, klíčové enzymy a mitochondriální DNA, která v přítomnosti volných radikálů může mutovat.

Mitochondrie jsou jako buňky uvnitř buněk. Rozmnožují se dělením. A když se dělí mutovaná mitochondrie, tyto mutace se přenášejí na jejich další generace. Když se poškodí jedna mitochondrie, poškození se přenáší na celé její potomstvo. Postupně vzniká více a více poškozených mitochondrií. To vede ke snížené produkci energie, neschopnosti těla regenerovat a ke zdravotním problémům, stárnutí a rozvoji onemocnění. 

Mitochondrie produkují látku jménem ATP. Štěpením této molekuly naše tělo získává energii na všechny úkony, od tvorby bílkovin a enzymů až po viditelné mrknutí oka.

ATP je palivo, které pohání chemické procesy, které naše buňky využívají k tomu, aby vykonávaly všechny své funkce. Bez ATP by buňky nemohly správně fungovat a mohly by předčasně zaniknout. Stejně jako některá auta potřebují benzín a jiná naftu, buňky potřebují ATP k tomu, aby fungovaly. 

Pokud nezískáte všechny potřebné živiny nebo jste vystaveni příliš velkému množství toxinů, vaše produkce ATP bude klesat. To vede k dvěma problémům:

1. buňky budou mít méně energie, což může znamenat, že nebudou schopné správně vykonávat své funkce.
2. buňky budou produkovat více volných radikálů, které poškodí buněčné struktury, včetně DNA. 

Když mitochondrie nedostávají dostatek živin, nemohou vykonávat buněčné procesy potřebné k udržení života. Pokud jsou mitochondrie příliš zatížené, začnou se rozpadat. S menším počtem mitochondrií v buňce roste tlak na ty, které zůstávají, aby poskytly potřebnou energii.

Tento stres může poslat signál do jádra buňky, že je čas na její smrt, což vede k předčasné smrti buňky. To urychluje stárnutí orgánů a těla, zejména také v mozku, kde je činnost mitochondrií klíčová. A pokud problém trvá dlouho, vede to k zamlžené mysli, ztrátě paměti a dokonce zmenšování mozku.