Kortikoidy, autoimunitní onemocnění a hormonální rovnováha

Hormonální rovnováha … pojem, který každý zná. Co si ale pod ním představit? Zejména když si uvědomíme, že jsme každý jedinečný a jinak citlivý na změny probíhající v našem vnitřním prostředí.

Toto téma musím zmínit, protože je v léčbě často opomíjeno. Týká se každého člověka, který trpí autoimunitním onemocněním, ale je to také problém obrovské části „západní“ populace. V gynekologické ambulanci jsem se často setkávala se ženami a dívkami, které měly potíže otěhotnět. Důkazem jsou mimo jiné zástupy párů v centrech umělé reprodukce. Když jsem sloužila na porodním sále, našla se tam vždy alespoň jedna žena, která byla po umělém oplodnění.

Hormonální výkyvy ale nejsou jen doménou neplodnosti. Spousta stavů, na které se předepisuje hormonální antikoncepce, která potíže jen prohlubuje, je spojena právě s nerovnováhou vnitřního prostředí. Příkladem je banální premenstruační syndrom, nad kterým dnes většina lidí (včetně lékařů) mávne rukou se slovy, že tak to prostě někdo má. To je sice pravda, ale neznamená to, že je to norma a že s tím nelze nic udělat. Já sama jsem premenstruačním syndromem trpěla. Někdy jsem zůstávala několik dní doma pro bolesti, zvracení a migrény. Vlastně díky autoimunitnímu onemocnění střev jsem paradoxně zatočila i s těmito neduhy 🙂

Hormony jsou látky, které produkují žlázy endokrinní soustavy. Mezi ty patří hypofýza uložená v mozku, štítná žláza v oblasti hrdla, nadledviny, pohlavní žlázy atd. Každý z těchto aktivních orgánů se svou činností podílí na udržování homeostázy, neboli rovnováhy vnitřního prostředí. Hormony se navzájem výrazně ovlivňují a doplňují. Při snížené produkci jednoho se stav kompenzuje zvýšením produkce druhého hormonu a podobně.

Hormony se dělí do různých skupin v závislosti na chemické struktuře. My se dnes podíváme na ty steroidní, jako je například Kortizol. Stresový hormon s četnými funkcemi v organismu a zároveň přirozený „dvojník“ uměle vyrobeného kortikoidu (Prednison, Budesonid …). Kortikoidy nejspíš užíval každý člověk s diagnózou autoimunitního onemocnění. Jejich efekt je rychlý a významný. Co se však děje za oponou už mnohé netrápí, vždyť aktuální benefit převažuje nad rizikem. Toto nevyvracím. V akutních případech (pro ty byly kortikoidy nicméně vyvinuty) může být jejich užití vskutku život zachraňující. Problém je, že tyto medikamenty bývají často využívány dlouhodobě s nedozírnými následky na organismus člověka.

Jak vyplývá z titulku článku, budu se zaměřovat na kortikoidy a jejich vliv na hormonální rovnováhu, a to zejména pohlavních hormonů. Tento dopad výrazně pociťují zejména ženy. Ale nenechte se mýlit. I muži produkují pohlavní hormony jako jsou Estrogeny a naopak ženy vytváří typicky mužské hormony jako je Testosteron. Téma se tedy týká obou pohlaví, přestože jsou na hormonální změny citlivější právě ženy.

Prekurzorem, tedy výchozí látkou ze které steroidní hormony vznikají, je cholesterol. Mezi steroidní hormony patří:

• Pohlavní hormony (vznikají v pohlavních žlázách) – Progesteron, Estrogeny (Estradiol, Estron), Androgeny (Androsten, Testosteron)
• Glukokortikoidy – Kortizol
• Mineralokortikoidy – Aldosteron

Všechny tyto hormony mají velice podobnou strukturu (viz. obrázek 1) a jeden vzniká drobnými chemickými přeměnami v druhý (viz. obrázek 2). Například Kortizol vzniká z Progesteronu. K této přeměně je třeba množství enzymů, jejichž kvalita a dostupnost závisí na dodávce vitamínů a minerálů v potravě. Vzhledem k faktu, že autoimunitní onemocnění často souvisí s narušenou střevní funkcí v důsledku poškozeného mikrobiomu, špatných dietních návyků a s tím spojeným neadekvátním vstřebáváním živin, narážíme na první problém.  V případě, že enzymy účastnící se přeměn jednotlivých hormonů nejsou k dispozici, dochází ke kumulaci hormonu předchozího, což má často nepřehlédnutelné následky.

Nyní již přejděme k užívání kortikoidů a jejich vlivu na hormonální rovnováhu. Na předchozím schématu vidíme, jak se v sebe navzájem steroidní hormony přeměňují. Progesteron je pomocí enzymu 21-hydroxylázy transformován v Kortizol. Jak už jsem psala výše, kortizol je stresový hormon uvolňován nadledvinami. Za normálních okolností se jedná o látku velmi prospěšnou, která nám pomůže překonat únavu. Představme si jej jako zdroj záložní energie, která je k dispozici, když se vypne elektřina. Pokud je však kortizol produkován v nadměrném množství jako je tomu při chronickém stresu, mívá to velice negativní dopad.

Aby hormon mohl plnit své funkce, musí se navázat na svůj receptor. Představme si to, jakoby byl hormon klíč a receptor zámek. Pouze když klíč do zámku zapadne, může se spustit kaskáda reakcí, jež vedou k nějakému účinku. Vzhledem k faktu, že synteticky vyrobený kortikoid má podobnou strukturu jako kortizol, váže se na jeho receptory. Dávky podávaných léků jsou mnohem vyšší než množství přirozeně vyprodukovaného kortizolu, umělý kortikoid proto zabere všechny receptory. Strukturu má tento lék podobnou, ale ne identickou. Jeho efekt tedy není totožný s tím, co udělá kortizol. Tomu se říká vedlejší účinky. Kortikoidy rozhodně budou vést v jejich počtu a závažnosti, stačí kouknout na příbalovou informaci.

Kortikoid se dále váže také na receptory pro Progesteron, který následně nemůže plnit své funkce. To zapříčiňuje dominanci Estrogenu. Estrogen je nezbytný ke správnému fungování těla, pokud však jeho síla převažuje, může to mít nedozírné následky:

• Premenstruační syndrom
• Růst cyst a myomů
• Snížení libida a chuti na sex
• Snížení množství zinku v krvi, zvýšení množství mědi v krvi
• Kolísání hladiny krevního cukru
• Snížení množství kyslíku v buňkách
• Zmenšení penisu
• Snížení počtu spermií a vliv na fertilitu
• Zvýšené riziko rakoviny prostaty a varlat
• Zvýšené riziko karcinomu prsu
• Vznik endometriózy
• Zvýšené riziko karcinomu endometria
• Zvýšené riziko rakoviny děložního čípku
• Osteoporóza
• Změny sexuální orientace
• Neplodnost
• Nárůst váhy, otoky, zadržování vody
• Změny nálady, deprese, migrény
• Zvýšená produkce Prolaktinu
• Rozvoj autoimunitních onemocnění
• Zvýšení srážlivosti krve
• …

Nadměrné množství kortizolu či kortikoidů také vede k rychlému přesunu krevního cukru do buněk a jeho poklesu v krvi. Proto dochází k častému pociťování hladu a nutkání jej ukojit pomocí čokolády, sladkostí, brambůrek a podobných potravin obsahující prázdné kalorie, které jsou ukládány jako tuk. Kolísající hladina glykemie (krevního cukru) započíná bludný kruh. Vysoký krevní cukr po konzumaci zmiňovaných potravin spouští uvolňování adrenalinu, ten stimuluje vylučování kortizolu, což opět vede k nutkání konzumovat „rychlé“ kalorie.

Stres a užívání kortikoidů dále zvyšuje hladinu Prolaktinu. Prolaktin je hormon, který stimuluje tvorbu mléka u žen po porodu. Vysoké hladiny prolaktinu opět tlumí produkci Progesteronu, což samo o sobě ještě více podporuje tvorbu Prolaktinu. Pokud navíc žena užívá hormonální antikoncepci, trpí sníženou funkcí štítné žlázy, nebo má zvýšeny hladiny Estrogenů, produkce Prolaktinu je tím ještě výrazněji stimulována. Zvýšená produkce Prolaktinu a výskyt Prolaktinomů (tumorů, které hormon produkují) je čím dál častější u mladých žen, které trápí neplodnost.

Hormonální rovnováha je nesmírně důležitá. Chronické užívání konvenčních léků ji systematicky narušuje. Zároveň jsme v dnešní době denně vystavováni působení chemikálií a jídel, která zapříčiňují dominanci Estrogenu se všemi výše uvedenými důsledky. 

• mýdla
• kosmetika
• čistící prostředky
• pesticidy
• desinfekce
• mléko a mléčné výrobky
• maso zvířat krmených obilninami, antibiotiky, hormony
• obezita
• plasty
• antikoncepce
• …..

Pro léčbu autoimunitního onemocnění, které je ve své podstatě nerovnováha vnitřního prostředí je nutný celostní přístup. Jednotlivé soustavy nejsou oddělené. Jedná se o dokonalý systém biochemických, nervových a dalších spojení. Pokud je tento křehký systém narušen, objeví se nemoc. Není však možné léčit pouze jeden příznak, překrýt tak problém a vytvořit další onemocnění. Léčba musí být komplexní s ohledem na biochemii psychiky, endokrinní soustavy, nervové soustavy, zažívacího systému a vlastně všech orgánových soustav v lidském těle tvořící jeden nenahraditelný a fascinující celek.