Infekce, které nejčastěji aktivují autoimunitní onemocnění

Když jsem se před lety rozhodla alternativně léčit onemocnění, které mě postihlo, ponořila jsem se do studia možných příčin jeho vzniku. Na vysoké škole jsme se učili, že za rozvojem „mé“ choroby stojí soubor zděděných genů. Po stresové události se genetika projeví a už se s tím nedá nic dělat.

Já ale přestala pročítat univerzitní učebnice a začala si nakupovat také jiné knihy. Jednalo se o zahraniční literaturu psanou klinickými odborníky, kteří s lidmi s autoimunitními chorobami pracovali. Tito lékaři a vědci si vedli vlastní statistiky a malé studie.

Výsledky jsou pozoruhodné, klasická západní medicína je však často nepovažuje za relevantní. Česká republika je v tomto ohledu skutečně pozadu. V jiných zemích více na západ tyto informace naštěstí nabývají na váze. Zkušenosti „nemocných“ totiž mluví za vše.

Má diagnóza zněla IBD- ulcerózní kolitida. Proto jsem na začátku hledala specifickou léčbu pro toto onemocnění. Jak jsem se přesně léčila popisuji ve své knize „Labyrintem střeva k uzdravení“

Celý můj příběh najdete zde >

Tato informace pro mně byla naprostá novinka. Z toho, co jsme se na vysoké škole naučili jsem věděla, že například bakteriální infekce může onemocnění spustit. Tato kniha však chronickou infekci popisuje jako jednu ze základních příčin onemocnění jako takového.

Dále mě překvapilo, kolik přírodních přípravků má mocný antimikrobiální účinek. Například za použití skořicového esenciálního oleje lékaři úspěšně léčí bakteriální infekce rezistentní na umělá antibiotika. Tyto informace se dají jednoduše dohledat na internetu (v angličtině).

Proč klasická medicína odmítá infekci jako možnou příčinu choroby?

Výše zmíněné důvody vedou k podceňování tohoto faktoru, čímž může být přehlédnuta základní příčina celého onemocnění.

V terapii autoimunitních chorob se sice antibiotika užívají, jedná se však o krátkodobé zásahy, které nestačí na vymýcení rezistentních bakterií. Léčba je nespecifická, proto často neničí konkrétní patogeny, mezi kterými jsou i paraziti a viry, na které antibiotika nefungují.

Navíc terapie nebývá kryta kvalitními probiotiky. Ty mají za úkol ochránit a opravit tělesnou mikroflóru. V případě, že nejsou probiotika užívána, infekce se vrací. Často ještě závažnější než před zahájením antibiotické léčby. Je sice doporučeno probiotika s antibiotiky užívat, nikdo vám už ale neřekne, že většina přípravků prodávaných v lékárně je naprosto k ničemu.

Jaké jsou tedy nejčastější patogeny, které aktivují autoimunitní onemocnění?

Helicobacter je gram negativní bakterie, která parazituje v žaludku. Produkuje množství toxinů, které dráždí a narušují žaludeční sliznici, což v nejzazších případech může vést až k rozvoji žaludečních vředů (asi v 5-10 % případů).

Dále bakterie vytváří ureázu, která neutralizuje žaludeční šťávy a snižuje tak jejich kyselost. Jídlo potom není adekvátně tráveno, „sedí“ dlouho v žaludku, a to způsobuje jícnový reflux. Nezpracovaná potrava se dostává do střeva, které má potíže ji vstřebat. Proto dochází k rozvoji přecitlivělosti na různé potraviny.

A zde se dostáváme ke genetice. Většina lidí, u kterých je přítomna infekce H. pylori nemá žádné potíže (až 50 %). Nicméně u těch s genetickou predispozicí může bakterie iniciovat rozvoj a chronické udržování autoimunitního onemocnění jako je například Hashimotova tyreoitida.

Jak otestovat?

Pokud máte podezření, že by právě tato infekce mohla způsobovat vaše potíže, nechte si udělat test na přítomnost povrchových antigenů ze stolice. Na rozdíl od endoskopického vyšetření se jedná o neinvazivní metodu, která je přesnější než například dechový test. Krevní odběry mohou být falešně pozitivní v důsledku dřívější infekce.

Je možné zakoupit si domácí testy, ty jsou však drahé. Vyšetření ze stolice hradí v indikovaných případech pojišťovna, proto je na místě požádat o ně svého ošetřujícího lékaře.

Blastocysta je jedním z nejběžnějších parazitů trávící soustavy člověka. Jeho výskyt je tak častý, že jej někteří považují za komenzála, tedy organismus žijící v harmonii s hostitelem. Četné studie však prokazují, že tento parazit způsobuje onemocnění jako je syndrom dráždivého tračníku a alergie.

Mezi příznaky infekce B. hominis patří nadýmání, nevolnost, průjem, bolesti břicha, alergie a únava. Dále způsobuje rozvoj mnohočetných potravinových citlivostí. Pravá potravinová citlivost, která je součástí např. celiakie, mizí s eliminací dráždivé potraviny z jídelníčku. Pokud je však problém způsoben B. Hominis, je typické, že se k jedné přecitlivělosti v čase neustále přidávají další. Terapií infekce potom člověk začne tolerovat jídla, která mu dříve dělala zle. B. hominis se navíc často objevuje spolu s infekcí H. pylori.

Jak testovat?

Stejně jako u H. pylori je nejlepší detekovat povrchové antigeny ze stolice.

Kvasinky jsou mikroorganismy, které jsou součástí zdravého mikrobiomu. Pokud se však v důsledku vnějších zásahů (jídlo, užívání léků …) přemnoží, mohou stát za aktivací autoimunitního onemocnění.

Přemnožení kvasinek bývá příčinou onemocnění u velké části lidí s autoimunitní chorobou. Může se jednat jak o hlavní faktor, tak pouze o vedlejší, který se na problému spolupodílí.

Jak testovat?

Stejně jako u B. Hominis a H. Pylori ze stolice. Dále si můžete udělat jednoduchý test doma tak, jak popisuji zde>> . Výpovědní hodnota je ale samozřejmě omezená.

SIBO je zkratka pro stav, který označuje přemnožení bakterií v tenkém střevě (z anglického „small intestine bacteria overgrowth“). Standardně je v tenkém střevě méně mikroorganismů, než ve střevě tlustém. Za určitých podmínek (snížená kyselost žaludečních šťáv, užívání antibiotik nebo antacid, otrava jídlem …) se však bakterie dostávají ve větším množství do tenkého střeva, kde způsobují zvýšenou propustnost jeho stěny. Tento stav je sám o sobě jednou z příčin rozvoje autoimunitního onemocnění.

SIBO vede k projevům příznaků jako je nadýmání, jícnový reflux, syndrom dráždivého tračníku a může způsobovat nedostatek vitamínu B12 a železa. Navíc ničí trávící enzymy jako je laktáza (schopnost zpracovávat mléčné výrobky) a amyláza (schopnost vstřebávat sacharidy), čímž významně ztěžuje trávení potravy.

Jak otestovat?

V případě SIBO je nutné podstoupit dechový test, který detekuje plyny produkované bakteriemi. Tento test je třeba po léčbě zopakovat a ujistit se, že byla úspěšná.

SIBO je jako jednu z mála infekcí možno léčit exkluzivně dietními opatřeními v podobě elementární diety, kterou popisuji ve svém e-booku zdarma„Bez příznaků, aneb remise za 3 týdny“ zde>>

Spousta lidí EBV infekci během života bez potíží prodělá. Přirozená reakce těla je totiž zahájit boj proti viru a tím se jej zbavit. Pokud je však imunitní systém kompromitován, nedokáže s patogenem efektivně bojovat. EBV potom přežívá v tzv. latentní formě v organismu, stejně jako například opar. Pokud je potom tělo vystaveno stresové situaci (fyzický či emocionální stres), dochází k reaktivaci onemocnění se všemi průvodními příznaky.

EBV infekce je spojována s mnoha chronickými chorobami, mezi které patří roztroušená skleróza, fibromyalgie, chronický únavový syndrom atd. Virus může v těle přežívat roky a tyto nemoci udržovat v aktivní fázi.

Jak testovat? 

Detekce protilátek proti viru se provádí z krve. IgG protilátky značí proběhlou infekci, IgM imunoglobuliny potom poukazují na aktivně probíhající onemocnění.

Bartonella henslae, borelióza, Coxackie virus, Cryptosporidium, CMV infekce, Dientamoeba fragilis, Endolimax nana, Entamoeba histolytica, Enterovirus, Erythrovirus B19, Giardia lamblia, žloutenka typu C, opary a herpes viry, parvoviry, příušnice, MAP (mycobacterium avium paratuberculosis), zarděnky, sinusitidy, toxoplazmóza, parodontální infekce, Yersenia enterocolitica.

Všechny jmenované infekce mohou u různých lidí proběhnout rozdílně.

To, že se s nimi někdo vypořádá bez jakýchkoliv projevů neznamená, že to tak bude u každého. Stejný příklad dnes vidíme u COVID 19, kdy u většiny lidí proběhne velmi mírně či bez příznaků, u části však způsobí smrtelné komplikace. Stejně tak například opar většině lidí nic neudělá, u geneticky predisponovaných však udržuje aktivní autoimunitní onemocnění.

Pokud Vám nepomáhá změna stravování, změna životního stylu, léky, doplňky stravy … je na místě zvážit možnost, že se na rozvoji choroby podílí právě infekce. Nechte si udělat potřebná vyšetření, která jsou v drtivé většině hrazena pojišťovnou a pusťte se do boje s patogenem. Existuje spousta přírodních i chemických variant, jak se nežádoucích mikroorganismů zbavit. Pokud se Vám boj podaří vyhrát, může se jednat o poslední krok, který Vás dovede ke zdraví 😊