Stres, vyčerpané nadledviny a jak si můžeme pomoci

Stres je slovo, pod kterým si většina lidí představí například strach ze zkoušek, spoustu práce, neshody ve vztazích a podobně. Stres se také podílí na rozvoji psychosomatických onemocnění, ke kterým autoimunitní choroby patří.

Stres prostě známe a většina z nás si pod něj dokáže přiřadit situace, které jej vyvolávají. Vysvětlit, co tento pojem ale sám o sobě znamená je složitější.

Než jsem si vyzkoušela, jaké je to být bezradným pacientem, byla jsem celkem striktním propagátorem klasické medicíny. I ta uznává pojem psychosomatické onemocnění, nijak rozsáhle se však tímto problémem zatím bohužel nezabývá. Lékař Vám možná řekne, že stres onemocnění spouští a že se ho máte vyvarovat, dál už Vás však nenasměruje.

K mé radosti se snad blýská na lepší časy, protože vzniklo nadstavbové vzdělávání pro lékaře, které se zabývá právě psychosomatikou. Bude úžasné, až principy tohoto oboru proniknou do dalších specializací, které pracují s pacienty s autoimunitními chorobami. V tuto chvíli jsou ale tito lidé ve valné většině bohužel odkázáni na samostudium.

Co je to tedy stres?

Stres je reakce organismu na „stresor“. Ten může přicházet zvenčí, nebo přímo z našeho těla. Dále je možné stres rozdělit na:

Organismus na všechny stresory reaguje velmi podobně. Tento komplexní proces se nazývá stresová reakce. Na jejím spuštění se podílí nervová soustava spolu s hormony, které jsou vylučovány nadledvinami.

Stresová reakce vede ke zrychlení dechu a srdeční frekvence, zvýšení tlaku. Zažívací systém je naopak utlumen, protože se krev přesouvá do částí těla, které jej připravují na fyzickou aktivitu.

Za „normálních“ okolností bychom totiž utíkali před nebezpečím, nebo bojovali o teritorium. To se ale v dnešní době neděje, přestože jsme stresu vystavováni téměř neustále.

Naše tělo je non stop ve stavu, kdy bojuje s nebezpečím v podobě jídla, toxinů, znečištění, nedostatku spánku, psychického vyčerpání … Všechny tyto faktory jsou pro tělo signály pro produkci stresových hormonů, které jsou vylučovány ve vyšším množství, než je pro nás zdravé. Časem tento stav vede k takzvanému „vyčerpání nadledvin“, které stresové hormony produkují.

Kortizol

Pokud mluvíme o stresu, musím ještě zmínit kortizol. Je to hormon, bez kterého bychom nemohli správně fungovat. Můžeme si jej představit jako zásobárnu energie, kterou potřebujeme využít v případě útěku či útoku.

Funkce, které kortizol v organismu zastává, jsou životně nezbytné. Díky němu je tělo schopné vypořádat se se situacemi, které nám připravuje vnější prostředí. Receptory pro kortizol se nacházejí ve tkáních všech orgánových soustav.

Adrenální dysfunkce

Termín adrenální dysfunkce označuje stav, kdy dochází k vyčerpání nadledvin. Ty v důsledku chronického stresu přestávají být schopny adekvátně pokrýt potřeby organismu. Následkem je snížená produkce jejich hormonů, mezi kterými je i kortizol.

V případě adrenální dysfunkce je produkce kortizolu narušena, což se nejčastěji projeví jeho omezeným vylučováním v ranních hodinách. Proto je člověk celý den unavený, má potíže se koncentrovat, trpí poruchami paměti a podobně.

Večer naopak hladina kortizolu stoupá a způsobuje potíže s usínáním a spánkem, což ještě umocňuje únavu následující den.

Adrenální dysfunkce je termín, který klasická medicína neuznává jako diagnózu. Důvodem je, že je tento stav označován jako „subklinický“. To znamená, že se neprojevují klasické příznaky onemocnění vyššího řádu, kdy nadledviny prakticky přestávají fungovat. Proto Vám lékař nenavrhne testování.

Adrenální dysfunkce může být aktivátorem autoimunitního onemocnění a dalších potíží, které chorobu provází!

Jaká vyšetření je možné podstoupit a odhalit tak dysfunkci nadledvin?

Kdy pojmout podezření, že mohu trpět poruchami funkce nadledvin?

• výrazná únava, přestože spíte více než 8 hodin denně
• potíže vstát ráno z postele
• pocit přehlcenosti
• výrazná a neustálá chuť na slané nebo sladké jídlo
• potíže vykonávat aktivity běžného dne
• nízký krevní tlak
• pocit na omdlení při rychlém stoupnutí
• zpomalenost, potíže s koncentrací a pamětí
• střídání zácpy a průjmu
• snížená hladina krevního cukru
• snížená chuť na pohlavní styk
• snížená schopnost vyrovnávat se se stresovými situacemi
• zpomalené hojení
• deprese, premenstruační syndrom
• bolesti hlavy
• zadržování vody
• bušení srdce

A jak si tedy pomoci?

vitamíny skupiny B (zejména B1, B5, B7 a B12) hrají důležitou roli v metabolických procesech buněk a podílí se na spávném fungování nadledvin, ale také dalších orgánů jako je štítná žláza, střeva atd. Chronický stres a četné léky způsobují jejich zvýšené ztráty a omezené vstřebávání, což se může podílet na rozvoji autoimunitního onemocnění.

vitamín C je mocným antioxidantem, který podporuje funkci nadledvin. Užívejte až 3000 mg denně dle tolerance. Ale pozor, lidé s IBD a zažívacími potížemi nemusí tolerovat vitamín C ve formě kyseliny askorbové. Volte raději přípravky ve formě askorbátu.

Magnesium je prvek, který nám často chybí, protože je pro střevo náročné jej vstřebávat z potravy. Při stresu navíc dochází k jeho zvýšeným ztrátám.

Astralagus (Kozinec) je čínská bylinka, která je mocným posilovačem imunitního systému. Má protizánětlivé účinky, podporuje funkci nadledvin a trávení.

Další bylinky, které podpoří funkci nadledvin a spolu s vitamíny a minerály pomáhají vyrovnávat hladinu kortizolu v krvi jsou Ashwaganda, houba Reishi, Dang shen, Lékořice (nepoužívejte pokud máte vysoký krevní tlak!), Maca. Mé oblíbené rostlinky, které jsem při uzdravování používala, jsou Astralagus, Ashwaganda a Lékořice.

Maca Latté

Nyní Vám dám typ, jak si udělat Maca Latté, což je dle mého názoru skvělá alternativa kávy, kterou Vám v případě adrenální dysfunkce vůbec nedoporučuji pít. Potřebujete odpočívat a kofein, ať už kávě nebo jinde, Vám to nedovolí. Pokud jste unavení, dejte tělu prostor k hojení.

Do filtrované nebo minerální vody přidejte:

• lžíci Maca prášku
• lžíci (nebo i více) kokosového mléka
• čajovou lžičku skořice
• trochu lékořice v prášku
• stevii (pokud potřebujete dosladit)

Vše smíchejte a rozmixujte 🙂

Nakonec ještě musím zmínit, že autoimunitní onemocnění je záležitost multifaktoriální. Znamená to, že se na jejím rozvoji podílí více faktorů. Většina lidí musí skutečně hledat než objeví, co všechno může chorobu spouštět.

Doufám, že jsem Vás informacemi v článku přivedla do dalšího zákoutí, kde se může skrývat příčina Vašich potíží. 🙂 Přeji hodně štěstí na cestě směr zdraví!

Tereza