Ačkoliv jsem člověk, který se vyhýbá veřejnému vyjadřování na téma COVID-19, rozhodla jsem se napsat článek, ve kterém budu o infekci mluvit. Nebudu se však pouštět do konspirací a dohadování, zda je infekce skutečně tak nebezpečná či nikoliv. Ani nebudu hanit či adorovat očkování. Tento článek jsem se rozhodla napsat, protože se na mě stále častěji obracejí lidé, kteří mají potíže i několik týdnů až měsíců po proběhlé infekci.

V těchto řádcích bych Vám chtěla předat praktické rady a tipy, jak překonat tzv. Long-Haulers syndrom. Tedy problémy, které Vám nedovolí žít naplno tak, jak tomu bylo před tím, než jste prodělali infekci koronavirem.

Long-Haulers syndrom je relativně nový pojem. Můžeme mu také říkat Post-COVID syndrom. Do této skupiny potíží patří příznaky, které přetrvávají déle než 4-5 týdnů po proběhlé infekci:

Než se podíváme, jak s těmito příznaky zacházet a jak se jich co nejrychleji zbavit, pojďme se nejprve ponořit do toho, jakým způsobem nám koronavirus a vlastně celá řada dalších virů působí potíže. Z těchto informací totiž budeme vycházet i v léčbě .

Virus se do těla dostává nejčastěji kapénkami. To znamená, že jej vdechneme do plic, kde se začíná pomnožovat a způsobovat obtíže. U koronaviru a celé řady dalších virů se můžete nakazit také oro-fekální cestou. To znamená, že virus nevdechnete, ale rovnou polknete například tak, že si před jídlem neumyjete ruce.

Koronavirus ve své struktuře obsahuje bílkovinu, která se nazývá SPIKE-LIKE protein. Ten se váže na tzv. ACE2 receptor, přes který se dostává do buňky. Jakmile se virus ocitne v buňce, začíná se množit. Buňka se plní virovými kopiemi a následně praská. Namnožená virová „miminka“ se dostávají do okolí, kde mohou infikovat další buňky.

ACE2 receptor se vyskytuje v buňkách těchto orgánů:

• plíce
• srdce
• cévy
• ledviny
• játra
• STŘEVO

COVID-19 a plíce

Koronavirus působí v plicích tak, že skrze ACE2 receptor vniká do buněk, které napřímo poškozuje.

Existuje však další mechanismus, jak se působení viru odráží na plicním zdraví. Primární funkce ACE2 je totiž metabolizovat angiotensin II. A to je dobře, protože angiotensin II zvyšuje krevní tlak a působí pro-zánětlivě.

Když je receptor ACE2 zahlcený viry, nemůže rozkládat angiotensin II a v krvi se zvyšuje jeho hladina. To může vést k poškozování plic a jejich cév zánětem. Vysoký tlak pak může poškozovat celé tělo. Nejvíce ohroženi jsou samozřejmě lidé, u kterých bylo přítomno zánětlivé onemocnění (cukrovka, obezita…), nebo vysoký krevní tlak už před infekcí.

Plíce však nejsou jediným orgánem, kde virus působí. Ty nejzávažnější plicní komplikace bývají spojovány s příznaky, které se projevují v zažívacím ústrojí!

COVID totiž neputuje pouze do dýchacích cest. Stejně jako jej vdechujeme, jej následně také polykáme. Virus prochází zažívacím ústrojím a po navázání na ACE2 receptor se dostává do buněk střeva, které poškozuje. To vede k rozvoji zažívacích potíží.

V případě, že bylo střevo před infekcí zdravé a plně funkční, je schopné spoje rychle opět uzavřít. Virus tak odchází se stolicí.

Avšak většina lidí, zejména pak těch, kteří trpí civilizačním onemocněním, má funkci střevní stěny narušenou, což vede k rozvoji tzv. zvýšeně propustného střeva (Leaky gut). Takové střevo nedokáže zabránit průniku virové nálože do těla. Následně se spouští kaskáda imunitních reakcí, která vede k produkci množství působků, snažících se virus zlikvidovat. A právě imunitní systém, který se snaží virus najít a zneškodnit, zároveň poškozuje další tkáně a orgány.

Virus nezabíjí. Zabíjí imunitní reakce, která je proti němu namířená!

U lidí s IBD (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) se koronavirus dostává do těla skrze střevo velmi rychle a vedle přímého poškození sliznice zažívacího ústrojí spouští tvorbu protilátek, které zhoršují průběh základního onemocnění.

To, co zde píšu nejsou výmysly, ale výsledky intenzivně probíhajících studií:

• Lidé se zvýšenou propustností střevní stěny mají závažnější průběh onemocnění koronavirem.
• Mikrobiom u lidí s COVID bývá výrazně narušen. To se pojí se zvýšenou hladinou prozánětlivých cytokinů, CRP, LDH, ale také AST a GGT, což signalizuje poškození jater.
• Výskyt zažívacích potíží bývá spojován s rozvojem dechových problémů. Stejně tak bývá průběh infekce celkově závažnější.
• Strava bohatá na cukry ničí imunitní Panethovy buňky ve střevě. Tento stav zvyšuje riziko střevního zánětu a rozvoje IBD (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) po proběhlé infekci koronavirem.
• Užívání inhibitorů protonové pumpy (například při jícnovém reflexu) způsobuje poškození střevní sliznice a zvyšuje pravděpodobnost horšího průběhu onemocnění koronavirem.

Střevo-plíce spojení

Střevní mikrobiom má vliv na fungování celého organismu a je také součástí osy střevo-plíce. Podílí se na spuštění imunitní reakce jak lokálně ve střevě, tak i jinde v těle.

S plícemi komunikuje skrze celou řadu mechanismů:

Patologie ve střevě ovlivňuje fungování plic a naopak.

My ale děláme pravý opak! Pojďme se podívat například do Itálie…60-ti denní lock down způsobil, že je v zemi v porovnání s předchozími roky:

• Přibližně o 13% více obézních lidí,
• skoro o 20% více lidí s poruchami metabolismu tuku,
• téměř 2x více lidí s metabolickým syndromem!

Těmito PRO-zánětlivými stavy trpělo 97 % lidí, kteří na koronavirus zemřeli.

Tato data jsou alarmující. Navíc se ukazuje, že pouze zlomek lidí v naší populaci je metabolicky zdravých. Navíc až 40 % lidí s normální váhou nemají správně fungující metabolismus.

U lidí s autoimunitním onemocněním je infekce koronavirem ještě rizikovější, než u jedinců bez poruch imunitního systému.

Infekce prokazatelně zvyšuje hladinu bio makrerů autoimunitního onemocnění (ANA, RF, CRP…). Je to ale i naopak. Po infekci dochází k rozvoji množství autoimunitních onemocnění zažívacího ústrojí, nervového systému, endokrinního systému, svalů, kloubů a kůže.

Proč tomu tak nejspíš je?

Odpověď samozřejmě zatím neznáme, uvedu však nejaktuálnější hypotézy:

POST-COVID (Long-Haulers) syndrom

Velká spousta lidí se s infekcí koronavirem vypořádá poměrně rychle. Následně však mohou přetrvávají příznaky, které snižují kvalitu života a nedovolí člověku fungovat tak, jak by si přál a jak byl zvyklý. Mezi potíže, které tyto lidi trápí nejčastěji patří:

• Únava (až 80%),
• potíže s pamětí a koncentrací (až 60%),
• bolesti hlavy (až 50%).

Důvodem toho, že příznaky po infekci COVID-19 přetrvávají i týdny až měsíce po infekci, jsou dle Dr. Iwasakiho, imunologa na Yale univerzitě, pravděpodobné tyto příčiny:

1. Virus v organismu zůstává schován a nadále stimuluje imunitní systém.
2. V těle zůstávají fragmenty viru, které mají schopnost aktivovat a vyčerpávat imunitní systém.
3. Infekce spouští autoimunitní reakci, která vyvolává dané příznaky.
4. COVID-19 reaktivuje EBV infekci, která stojí za rozvojem daných příznaků.

Imunitní systém si obecně bere velkou část energie, která je potřebná k fungování těla. U zdravého člověka je to až 50%. Energie je produkována mitochondriemi, organelami v buňkách. Při infekci samozřejmě potřeba energie stoupá a zásoby se rychle vyčerpávají.

Mitochondrie tento stav vnímají jako hrozbu a mění svou funkci z produkce energie na obranu buněk. Tím se množství nově produkované energie snižuje a mitochondrie nedokáží pokrýt potřeby organismu. Dochází k rozvoji chronické únavy a vyčerpání.

Teď už ale dost biologie… pojďme přejít k praktické části tohoto článku.

Jak tedy na tvrdohlavé příznaky, které po proběhlé infekci přetrvávají?

Existují samozřejmě přírodní látky s anti-virotickým účinkem a některé tipy s Vámi dnes budu sdílet. Základem holistické léčby jakékoliv infekce je však důraz na podporu organismu a imunitního systému. Ten je pak schopný vypořádat se s patogenem často sám.

1. Střevní zdraví

Jak už jste pochopili z mého článku, střevní zdraví hraje klíčovou roli v tom, jakým způsobem bude probíhat infekce. Má ale také svůj důležitý podíl na tom, jak se po koronaviru organismus zotaví.

Střevní zdraví je možné podpořit mnoha způsoby. Tomu, jak komplexně řešit střevní onemocnění, včetně nespecifických střevních zánětů, se věnuji ve své knize „Labyrintem střeva k uzdravení“. Kdybych Vám však měla dát 3 tipy na to, jak vedle dietních opatření podpořit střevní zdraví, bylo by to:

• Zařaďte probiotika.
• Soustřeďte se na hojení sliznice (použijte například glutamin, který je přítomen ve vývarech z kostí).
• Podpořte imunitní systém (vitamín D je určitě dobrý nápad).

2. Podpora mitochondrií

V mitochondriích vzniká ATP. Sloučenina, ze které naše tělo získává energii na všechny procesy, jež vykonává.  Bez energie se tělo nemůže hojit a také nezmizí to nekonečné vyčerpání, které po infekci přetrvává.

• Zařaďte potraviny nebo doplňky stravy s obsahem glutathionu, nejmocnějšího antioxidantu lidského těla.
• Zařaďte potraviny nebo doplňky stravy s obsahem vitamínů skupiny B.
• Koenzym Q10 má důležitou roli při tvorbě energie.

3. Podpora imunity

Je asi jasné, že abychom se vypořádali s infekcí, musíme podpořit imunitní systém. Někteří lidé, kteří se věnují problematice autoimunitních onemocnění zastávají názor, že podporou imunitního systému zhoršíme průběh autoimunitního onemocnění. Spousta „pacientů“ s poruchou imunity navíc užívá léky, které její fungování záměrně potlačují.

Je samozřejmě možné, že někteří lidé s autoimunitním onemocněním, nebudou preparáty stimulující imunitu tolerovat. Já jsem ale přesvědčená o tom, že většina z nás bude z tohoto opatření naopak profitovat. Myslím si, že podporou imunity pomůžeme imunitnímu systému vrátit se do rovnováhy, aby mohl fungovat tak, jak mu bylo předurčeno. Jsem přesvědčená o tom, že podpora imunity není synonymum k podpoře autoimunity, ba naopak.

Jak tedy podpořit imunitu?

• Vyzkoušejte mocné houby, například Reishi.
• Vitamíny D a C jsou velmi důležité při boji s infekcí i zánětem.
• Omega 3 mastné kyseliny působí protizánětlivě.

4. Přírodní antivirotika

Jak už jsem psala výše, existuje celá řada anti-virotických látek, které se vyskytují v přírodě. V případě koronaviru určitě doporučím takzvané RESOLVINY. Najdete je pod pojmem „Pro-resolving mediators“, nebo pod zkratkou SPM či PRM.

5. Podvýživa

Aby imunitní systém a celé tělo správně fungovali, musí mít k dispozici živiny. Za našim myšlením, pohybem, a také obranyschopností stojí celá řada biochemických reakcí. Ty se uskutečňují díky enzymům, které ke své funkci potřebují minerály (zinek, selen, železo …), vitamíny (A, B, C, D, E…) a vhodné prostředí (voda, tuky, bílkoviny…). Bez toho nebudou fungovat a tím pádem nebudeme správně fungovat ani my.

Jezte jídla, která obsahují vitamíny, minerály, bílkoviny a další prvky, které potřebujete. Pokud nedokážete přijmout dostatek těchto elementů v jídle, zvažte zařazení výživových doplňků.

Dietním opatřením, které jsou vhodné při autoimunitním onemocnění, se věnuji v článku „Labyrintem dietních opatření“.

6. Zánět

Zánětlivá reakce provází každou infekci. Když do organismu vstoupí koronavirus, nebo jiný patogen, začínají se vyplavovat cytokiny jako je interleukin 1 a 6 (IL1, IL6), tumor nekrotizující faktor alfa (TNF alfa) a další působky bojující s infekcí. Zánětlivá reakce je velice důležitá, protože nám pomůže se s virem či jiným patogenem vypořádat.

Potíž je, že spousta lidí má v těle zánět už dávno před infekcí. Ten tam vzniká, protože se tělo snaží bránit proti znečištěnému prostředí, umělohmotnému jídlu, toxickým vztahům apod. Imunitní systém má neustále plno práce a když se k tomu přidá infekce, může to být příliš.

Určitě je fajn pomoci tělu vypořádat se s útoky okolí a zmírnit tak zánětlivou reakci. Co doporučuji já? Rozhodně uchopit jakoukoliv léčbu komplexně. Neřešit pouze příznaky, ale také příčinu. Pokud Vás již před koronavirem trápilo nějaké jiné onemocnění, nebo chronické potíže, zaměřte se na jejich terapii.

Teď alespoň stručně mé tipy na zmírnění zánětlivé reakce:

• Přerušovaný půst, tedy alespoň 16 hodin mezi večeří a snídaní,
• vhodná dietní opatření,
• spánek,
• pohyb,
• detoxikace prostředí,
• kurkuma,
• PEA (palmitoyl-ethanol-amide)

Pokud chcete jít více do hloubky, všechny tyto informace a spoustu dalších doporučení najdete v mých knihách >>>zde<<<.

Pár slov k vakcíně…

Vakcína proti koronaviru je téma, ke kterému se nerada vyjadřuji. Vzhledem k tomu, že mi ale chodí velká spousta dotazů typu…“Mám se nechat naočkovat, když mám autoimutnitní onemocnění nebo ne?“… rozhodla jsem se napsat k tomu pár slov.

Předem však zdůrazňuji, že se jedná o můj názor. Nejsem virolog a nesleduji vývoj očkování. S touto vakcínou a také s infekcí COVID-19 máme v tuto chvíli příliš málo zkušeností na to, abychom v souvislosti s těmito tématy vyslovovali absolutní pravdy. A nebudu to dělat ani já.

Osobně se očkovat nechci a v žádném případě nebudu v tuto chvíli očkovat mé děti (1 a 4 roky). Bohužel se ale obávám, že pokud budu chtít nadále vykonávat povolání lékaře, bude pro mě vakcína povinná. Chci ale tuto povinnost oddálit tak, jak jen to bude možné. Důvodem je, že se obávám komplikací, které mohou i několik let po očkování vzniknout. Nejvíce pak návratu autoimunitního onemocnění.

Zdůrazňuji však, že neužívám žádné imunosupresivní ani jiné léky. Kortikoidy, biologická léčba a další imunosupresiva potlačují imunitní systém a výrazně zvyšují riziko komplikovaného průběhu infekce (jakékoliv). V případě, že bych tyto léky užívala, očkování bych zvážila.

A jako bonus bych Vám chtěla dát pár tipů na to, jak podpořit organismus před očkováním…

…Aby se s ním dobře vypořádal a aby na něj imunitní systém dobře zareagoval.

• Resveratrol napomůže zvýšit imunitní odpověď na očkování, což podpoří tvorbu žádoucích protilátek.
• Zázvor napomůže vypořádat se se zánětem a stresem po vakcíně.

Přeji Vám pevné zdraví a držím palce, ať se vždy rozhodnete tak, aby to pro Vás bylo co nejlepší 😊

Zdroje:

• Yeoh YK, ZUO T., Lui GC et al, Gut, 11.ledna 2021
• Gold JE, Okyay RA, Licht WE, Hurley DJ. Investigation of Long COVID Prevalence and Its Relationship to Epstein-Barr Virus Reactivation. Pathogens. 2021 Jun
• Lee SW, Ha EK, Yeniova AÖ, et al. Severe clinical outcomes of COVID-19 associated with proton pump inhibitors: a nationwide cohort study with propensity
  score matching. Gut 2021
• Ta-Chiang L, Justin TK, Umang J, et al. Western diet induces Paneth cell defects through microbiome alterations and farnesoid X receptor and type I interferon activation. Cell Host & Microbe, 2021
• UC Ghoshal, U Ghoshal, A Mathur, et al. The Spectrum of Gastrointestinal Symptoms in Patients With Coronavirus Disease-19: Predictors, Relationship With Disease Severity, and Outcome, Clinical and Translational Gastroenterology. December 2020
• Kopel J, Perisetti A, Gajendran M, et al. Clinical Insights into the Gastrointestinal Manifestations of COVID-19. Dig Dis Sci. 2020
• Kaplan GG, Ma C, Charlton C, et al. Antibody response to SARS-CoV-2 among individuals with IBD diminishes over time: a serosurveillance cohort study. Gut, Published Online First: 02 August 2021
• Heenam Stanley Kim. mBio 2021